Před třemi lety přesvědčovali veřejnost o neskonalých výhodách, které bude pro Británii znamenat odchod z Evropské unie. Po referendu ale začali hledat způsoby, jak se s následky, které zdaleka nebudou jen pozitivní, vyrovnají oni sami.
Britská média měsíc před původním termínem Brexitu píší o „no-deal“ panice, ve které se některé velké společnosti chystají všemi možnými způsoby na variantu divokého Brexitu, tedy odchodu Británie z EU bez dohody.
Na vlně, během které například plavební společnost P&O Cruises oznámila, že celá její flotila přejde pod kyperskou vlajku a Sony potvrdilo stěhování své evropské centrály z Londýna do Amsterdamu, se svezl také byznysman a vynálezce James Dyson, který potvrdil, že vedení své společnosti přesune z Británie do Singapuru.
Rozhodnutí Jamese Dysona může být ekonomicky správné, ale politicky si zaslouží pozornost. Britský miliardář totiž patřil k těm, kteří před referendem o setrvání Británie v Evropské unii, hlasitě a nepokrytě přesvědčovali britskou veřejnost o tom, že všem bude bez Unie lépe. Hlásal například, že Brexit je příležitost, Britové „musí odejít, aby se vyhnuli ovládnutí Němci“ nebo vypočítával miliardy, které Brexitem Británie získá.
Jakkoli jeho rozhodnutí přichází v „no-deal panice“, ve stejnou dobu, kdy třeba Bentley shromažďuje náhradní díly a v době, kdy se stále častěji začínají ozývat hlasy, že práce výrobci, mezi které Dysonova společnost patří, na Brexit doplatí, Dyson opakuje, že jeho rozhodnutí spojitost s Brexitem nemá žádnou.
Ať už tomu jako čtenáři chceme věřit či nikoli, neslyšíme to poprvé. S Brexitem totiž „nesouvisela“ celá řada zásadních životních rozhodnutí, která zastánci odchodu Velké Británie z EU udělali za poslední tři roky.
Nigel Farage například po referendu skončil ve vedení „své“strany bojující za odchod z EU, loni v dubnu se navíc ukázalo, že jeho děti mají také německý pas a i po odchodu Británie z Unie si tak budou moci užívat výhod EU.
Další zastánce „osamostatněné“ Británie Nigel Lawson se pro jistotu rovnou přestěhoval do Francie, podle médií si už zažádal o „carte de séjour“, dokument, díky kterému by v zemi mohl žít téměř trvale. Dyson je tak další velmi viditelnou a vlivnou pro-brexitovou osobností, která vybičovala veřejnost k (velmi těsnému) výsledku referenda, ale při pohledu na nastalý chaos stejně jako mnoho dalších využívá svého postavení, k tomu, aby zrovna jeho odchod británie z EU nebolel – a raději volí osobní Brexit, odchod z Británie.
