Když se před čtyřmi lety rozhodovalo o setrvání Velké Británie v Evropské Unii, tvrdili zastánci Brexitu, že Británie bude mít víc peněz a omezí se byrokracie. Zatímco od jejich tvrzení, že ostrovní země získá týdně 350 milionů liber do zdravotnického systému, couvali někteří brexitáři hned po referendu, jak to doopravdy bude se zbavováním se „Bruselského molochu“, se ukázalo až v posledních dnech.
S pokračujícími jednáními o budoucím fungování začíná být totiž patrné, co všechno reálně obnáší Brexit – kolik administrativy znamená každodenní provoz Spojeného království mimo Evropskou unii.
Nejnovější odhady hovoří o tom, že jen na vyplňování celních dokumentů nutných pro obchodování s Evropskou Unií bude potřeba založit speciální akademii, která bude muset vyškolit 50 000 nových úředníků.
Hilary Benn, předseda výboru sněmovny pro odchod z EU, k tomu navíc říká. „Najmout 50 000 tisíc celních úředníků, jejich vyškolení do konce roku bude ohromný úkol, zvláště uprostřed koronavirové krize.“
Že se nejedná o nijak malé číslo navíc dokládá srovnání s ostatními zeměmi a institucemi. Například v České republice bylo v roce 2018 necelých 63 tisíc státních zaměstnanců. Zajímavější je ale srovnání s počty úředníků Evropské unie, jejichž „diktátu“ se stoupenci Brexitu chtěli tak moc zbavovat. Celá Evropská unie totiž zaměstnává 48 000 lidí. Británie tak jen na vyplňování celní dokumentace musí zaměstnat o dva tisíce lidí více, než má Evropská unie na celou svoji agendu.
Aktuálně se jsou kvůli pandemii koronaviru jednání o Brexitu přerušena a hrozí tak, že Británie opustí jednotný evropský trh bez dohody o podobě budoucích vztahů. Jak uvádějí Hospodářské noviny, takový výsledek jednání by v Česku připravil o práci několik desítek tisíc lidí kvůli poškození vzájemných obchodních vazeb.
