Česká republika předsedá Radě EU. Má tak půl roku na to, aby ostatní státy přesvědčila o tom, že věci, které sami považujeme za důležité, umíme vysvětlit partnerům a najít společné řešení.
Česko se předsednictví historicky poprvé ujalo v roce 2009. Jeho průběh a výsledky se asi těžko dají nazvat jinak než fiaskem. Provázelo ho nepochopení, ostuda i pád vlády. Letos to vypadá, že by situace mohla být jiná – a to přesto, že se vedoucí úlohy ujímáme během mimořádně složité mezinárodní situace.
Ještě nedávno to mohlo vypadat, že české předsednictví bude řešit zejména následky pandemie Covidu, která poznamenala všechny evropské země. Nakonec je ale covid naprosto menšinovým tématem a řešit se musí ještě závažnější věci – válka na hranicích EU, extrémní inflace, energetická bezpečnost.
Útok Ruska na Ukrajinu změnil evropskou politiku a změnil také priority, které si Česko muselo před předsednictvím stanovit.
Do „svého“ půlroku tak vstupuje s pěti prioritami, které velmi dobře odráží realitu současné evropské politiky. Česko se bude soustředit na:
- zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny,
- energetickou bezpečnost,
- posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru,
- strategickou odolnost evropské ekonomiky a
- odolnost demokratických institucí.
„Ruská invaze na Ukrajinu otřásla mnoha našimi jistotami, oslabila a odhalila slabiny bezpečnostní architektury v Evropě, kterou budeme muset nově uchopit a hlavně aktivně, nikoli jenom jako pozorovatelé spoléhající na ostatní, rozvíjet,“ řekl novinářům necelý měsíc před zahájením předsednictví premiér Petr Fiala. „Máme jedinečnou příležitost psát budoucnost Evropy,“ doplnil.
Česká republika bude EU předsedat do konce roku, její počínání budeme celou dobu sledovat na našem Facebooku.
