Pokud se bude vláda o nominaci dohadovat ještě měsíc a média budou plná anonymních citátů, proč je ten nebo onen nevhodný, skončíme se slabým portfoliem a minimálním vlivem, říká v rozhovoru prezident SOCR a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Evropa zná výsledky voleb do Evropského parlamentu. Jak je hodnotíte?
Myslím, že z pohledu EU jako celku dopadly dobře. Evropská většina lidovců, sociální demokracie a liberálů zůstává silná, podporovat je často budou i ECR a zelení. Nemyslím si, že by vliv extremistů v Evropském parlamentu vzrostl, spíš budou mít demokratické strany větší důvod spolupracovat, což může být pozitivní.
Že by volby dopadly „dobře“ si asi nemyslí francouzský prezident Emanuel Macron, jehož strana propadla a země půjde k parlamentním volbám. Jak hodnotíte tuto situaci?
Francie za měsíc otestuje, jak moc relevantní je úspěch v „protestních“ volbách pro volby „hlavní“. Myslím, že prezident Macron sice zdánlivě riskuje, ale odkládání konfrontace s Marine Le Pen by znamenalo další krvácení. A na evropské scéně zůstane Macron stále velmi vlivný, bez ohledu na výsledek eurovoleb i těch voleb budoucích.
I z pohledu Česka tedy považujete výsledek za dobrý? I u nás posílili populisté…
Z pohledu České republiky vidím jako velmi dobrý výsledek koalice SPOLU, která dokázala udržet dech s hnutím ANO. Navíc musíme přiznat, že obě strany posílají do Evropského parlamentu dost silných osobností, které vědí, jak to tam funguje, a někteří mají dokonce šance na vlivné pozice. To může být pro Česko velmi dobrá zpráva, ale samozřejmě bude klíčové, do jakých výborů půjdou a v jaké frakci nakonec zakotví ANO.
Výsledky vládních Starostů ani Pirátů nebyly nijak oslnivé, Piráti jsou často označováni i za poražené těchto voleb. Co říkají jejich výsledky?
U STAN je vidět, jak důležité je osobní profilace kandidátů. Některé mladé a výrazné osobnosti sice mandát nezískaly, ale pro další politickou kariéru udělaly důležitý krok. U Pirátů se ukazuje, že voliči pořád očekávají, že politici pro ně budou skutečně pracovat, a zklamané očekávání neodpouští. To podle mě platí hlavně u mladší generace, která se rychle nadchne pro někoho, kdo má hezčí sítě a lépe trefí náladu společnosti. S tím si budou muset umět poradit, pokud chtějí v budoucnu lepší výsledek.
Co tedy teď po volbách bude následovat?
Dalších pár dní se bude hrát o vliv v Evropském parlamentu – kdo získá jakou roli, na čem se dokáže profilovat. Mnoho kandidátů neumělo v kampani vysvětlit, do jakého výboru chtějí a s jakým tématem. Pokud to nevědí ani dnes, máme jako Česko zásadní problém. Na druhou stranu jak jsem říkal, je tam i dost kandidátů, kteří mají šanci na velmi slušné a vlivné pozice.
Vláda by se taky měla co nejdříve dohodnout na tom, koho nominuje na post evropského komisaře, musí si stanovit jedno až dvě portfolia, o která bude bojovat.
Podle původních dohod měli evropského komisaře navrhovat Starostové a Piráti. Je to s ohledem na jejich volební výsledky reálné?
Je to samozřejmě oslabení, ale i přes to, že Piráti se STAN mají jen půlku mandátů než SPOLU, dává smysl vybrat kandidáta, který bude součástí EPP nebo Renew. Obávám se, že za Evropské konzervativce, jejichž součástí je ODS, vyberou silné portofilo Italové. A cílem výběru eurokomisaře není vyřešit vládní půtky, ale mít v Evropě co nejsilnější slovo.
Pokud se bude vláda o nominaci dohadovat ještě měsíc a média budou plná anonymních citátů, proč je ten nebo onen nevhodný, skončíme se slabým portfoliem a minimálním vlivem. Ve hře o trůny vítězí ti, kteří dají do boje všechno. Strategie chcíplé sousedovy kozy v EU nefunguje.