Epidemie koronaviru pomalu opadá, svět se rozhlíží a sčítá škody, které po sobě boj s novou nemocí zanechal. Mezi těmi, kteří utrpěli citelné ztráty mohou být, pro někoho možná překvapivě, populisté.
Z několika průzkumů veřejného mínění, které se uskutečnily v době pandemie, je patrné, že v Itálii klesá důvěra Mattea Salviniho, v Česku se kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny začalo pohybovat hnutí Tomia Okamury, které oproti výsledku v posledních volbách přišlo o pět procent voličů.
Salvini i Okamura se vydali během koronavirové krize cestou ostré kritiky vlády. Jak ale upozorňuje Ondřej Houska ve svém článku na webu iHned.cz, lidé mají v době větších krizí tendenci se spojovat a podporovat. Zatímco se tak v Česku drží stálá podpora vlády Andreje Babiše, v Itálii stoupá podpora premiéra Giuseppe Conteho.
Začátkem roku by populistickou Salviniho Ligu volilo 35 procent lidí, teď je to už o deset procent méně. Conteho celkem podporuje 66 procent Italů, Salviniho 31 procent.
To platí i pro Česko, kde se vládní koalice těší relativně stabilně vysoké podpoře a Německo, kde stoupá popularita vládní CDU/CSU Angely Merkelové. Tam je dokonce podle informací ČT24 nejvyšší od roku 2017. „Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD,“ píše ČT. Analytici se shodují, že současný propad podporu populistů nemusí být trvalý, jak lidé skutečně zhodnotí kroky vlád během pandemie se podle nich ukáže až v dalších měsících, kdy budou muset vlády řešit ekonomické problémy, které přinesla nutná opatření v boji s novým virem.
