Před pár lety se k falešným zprávám přistupovalo dost lehkovážně. Braly se za přirozený vedlejší produkt internetového věku a jen málo lidí si uvědomovalo, jakou mohou mít sílu. Dokud nepřišly volby. Přesněji britské referendum a americké prezidentské volby.
To byly dva milníky, které změnily pohled většiny lidí na šíření nepravd. Ti, co věřili, že pravda si ke čtenářům, divákům a posluchačům cestu vždycky najde, se začali ptát „jak je to možné?“. A internet, zpracovaná data i analýzy kampaní jim brzy začaly odpovídat.
Velmi jasně se totiž začalo ukazovat, že lži a polopravdy, nejsou přirozeným vedlejším produktem, ale v naprosté většině případů cíleně vypouštěné manipulace sledující nějaký účel. Většinou se nejedná o nahodilé zprávy, ale kamínky mozaiky, která má u lidí vytvořit velmi konkrétní obraz světa. Třeba takového, kde je lépe bez EU, takového, kde svět potřebuje „vůdce“ jako je Donald Trump.
Dezinformace nejsou nahodilé texty, ale součásti propracovaných kampaní cílícíh většinou na emoce, potlačující nebo manipulující fakta, případně rovnou kampaně vedené za šíření a zakořenění lži.
Příklad Brexitu je teď nejvhodnější, protože živě sledujeme, k čemu úspěšná dezinformační kampaň vede. Jakou má sílu, že se netýká jen sociálních sítí, ale prorůstá do politiky a života všech v Británii. Je vhodné si připomenout, že právě lži stojí za výsledkem referenda, že manipulace s fakty vychýlila britskou veřejnost k rozhodnutí o opuštění EU, tehdy poměrně těsným výsledkem.
Kampaň za odchod Británie z Evropské unie provází problémy a nejasnosti do dnešních dní. Ukazuje se, že jeden z hlavních argumentů, tedy 350 milionů liber týdně do britského zdravotnictví, který na obrovském autobusu křižujícím Británii viděly tisíce lidí, byl – velmi jemně řečeno – nepřesný. Po případném tvrdém brexitu do zdravotnictví nepřiteče tolik peněz, zato možná budou chybět lékaři, sestry, i některé léky.
Nejasný zůstává původ části peněz, které na jednu z největších volebních kampaní přitekly (psali jsme zde), kampaň dostala pokutu, neoficiální kampaň za odchod pracovala s nechvalně známou společností Cambridge Analytica.
Co to dokazuje? Že je šíření dezinformací drahé. Že k němu potřebujete kromě peněz i dost znalostí. A že když máte peníze, analytické nástroje i vhodné kanály, dokážete ovlivnit miliony lidí.
To není nástroj, který by kdokoli využíval jen pro šíření vtipů nebo zvýšení prodejů. To je nástroj, kterým se prokazatelně dají vyhrávat volby a měnit geopolitické mapy. I u té nejjednodušší a zdánlivě nejhloupější falešné zprávy, kterou zahlédneme na internetu, se proto nemáme jen zasmát nebo nevěřícně zakroutit hlavou. U každé bychom se měli zamyslet nad tím, kdo ji vypustil do světa a z jakého důvodu.
Brexit, pokud k němu dojde, totiž nezpůsobily hloupé zprávy, ale řízená, propracovaná kampaň, u které pár lidí vědělo, že až se pravda k posluchačům dostane, bude už pozdě.
