Dalo by se říct, že od přijetí eura nás dělí jen politické rozhodnutí. Na vstup do eurozóny máme, letos Česko splní všechna kritéria.
Tedy vyjma jediného, kterým je podmínka dvouletého „pobytu“ v ERM II mechanismu. Tuhle podmínku nesplníme, protože jsme o vstup nikdy nepožádali. Všechna ostatní kritéria, tedy ta, která se týkají například stability nebo inflace, letos splníme.
Vláda na jaře vydala další hodnotící zprávu o připravenosti na přijetí společné měny, kde tohle všechno uvádí, zároveň ale termín přijetí nestanovuje. Politické rozhodnutí je proto to jediné, co nás od eura – už dlouhé roky – drží dál.
“Ministerstvo financí a Česká národní banka minulý týden zveřejnily zprávu hodnotící připravenost ekonomiky na přijetí eura, ve které vládě, stejně jako posledních dvacet let, doporučují do eurozóny zatím nespěchat. Přitom zpráva přináší celou řadu dobrých zpráv a mezi řádky potvrzuje, že česká ekonomika je na euro velmi dobře připravena,” uvedla Pavlína Žáková, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.
Česká republika je na eurozónu silně provázaná, což znamená třeba to, že mnoho firem s eury pracuje a obchoduje v nich, převod na koruny je potom stojí obrovské peníze. I přesto se ale politická vůle v tomto ohledu nijak zvlášť nemění.
„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ říká partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.
Tyhle důvody ale politikům nestačí. Favorit sněmovních voleb, hnutí ANO, euro spíše odmítá, stejně jako nejsilnější strana koalice SPOLU, ODS. Jasně proti přijetí jsou potom menší uskupení jako Stačilo! nebo Motoristé, SPD a další. Jednoznačně pro přijetí se v minulosti ze sněmovních stran vyjádřili jen zástupci hnutí STAN a politici z TOP 09.
Důvodem nebude nic jiného než průzkumy veřejného mínění. Zatímco ředitelé firem po přijetí eura volají, česká veřejnost ho většinově odmítá.
Euro by podle průzkumu STEM z ledna 2025 chtěla zhruba čtvrtina lidí. Zajímavé přitom je, že podpora eura v eurozóně byla podle dat Eurobarometru loni nejvyšší za posledních 20 let – společnou měnu podporovalo v EU 74 procent lidí, na Slovensku, kterému se v některých ohledech nevede tak dobře jako Česku, dokonce 85 procent lidí.
Je tak složité říct, jestli „bylo dříve vejce nebo slepice“, tedy jestli se politici bojí přijmout euro, protože ho lidé nechtějí, nebo jestli ho lidé nechtějí proto, že jím politici straší.
