V březnu ještě nemůžeme vědět, jak skončí válka, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Už teď ale vidíme dílčí výsledky toho, že Rusko přistoupilo k další invazi, tentokrát přímo v Evropě.
Švédsko ani Finsko nikdy nebylo členem Severoatlantické aliance. Každý ze států pro to měl své důvody a podpora případného vstupu do NATO nikdy nebyla velká. Například ve Finsku ještě poměrně nedávno, tedy v roce 2017, podporovalo vstup do Severoatlantické aliance jen 19 procent obyvatel, více než polovina, konkrétně 53 procent obyvatel bylo proti.
Jenže nevyzpytatelné chování Ruska na zahraniční scéně, v kombinaci s tím, že Finsko má s putinovským Ruskem 1 340 kilometrů dlouhou hranici, donutilo Finy svůj přístup k bezpečnosti a tím i členství v NATO přehodnocovat.
Průzkum ze začátku března 2022 ukázal že poměr se téměř otočil, vstup do NATO podporovalo ve dnech kolem ruské invaze na Ukrajinu 53 procent lidí, 28 procent bylo proti, 19 procent obyvatel bylo nerozhodnutých. V půlce března podpora Aliance ještě vzrostla, pro vstup bylo historicky nejvyšší procento Finů, 62 procent.
Tématem se navíc ve Finsku musí zabývat také parlament. Za necelý týden se totiž organizátorům petice za vstup do NATO podařilo sebrat 50 tisíc podpisů nutných právě pro projednání zákonodárci.
Ve Švédsku je situace podobná. Přestože je tradičně nezávislá země ke vstupu do NATO chladnější než Finsko, i tam podpora pro případné členství roste, v současnosti by členství chtělo 41 procent Švédů, proti jich je 35 procent.
Obě země, které se dlouhodobě profilovaly jako neutrální, se při otevření debaty o případném členství v NATO dočkaly v podstatě okamžitě výhrůžek od putinovského režimu. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová oběma státům vyhrožovala „odvetou“ a vážnými politickými důsledky.
To krom jiného dokazuje, že ruský prezident invazí na Ukrajinu zcela selhává v naplňování toho, co si předsevzal – může se stát, žen NATO, které chtěl oslabit, se rozroste. Aliance, kterou se mermomocí snaží vytlačit od hranic s Ruskem, se mu objeví na dalším tisíci kilometrů hranic, a dokonce dlouhodobě neutrální státy kvůli jeho agresivní politice přistoupily k dodávání zbraní na Ukrajinu, kterou si chtěl podmanit. Ať už vojenský konflikt na Ukrajině dopadne jakkoli, v dějinách politické obratnosti a schopnosti plnit své politické cíle bude Vladimir Putin chybět.
