Vyvracíme pět nejčastějších mýtů, na které narazíte, když dojde řeč na společnou evropskou měnu a na to, jestli (a kdy) bychom s ní měli začít platit i v Česku.
Mýtus č. 1: S eurem všechno zdraží
Mýtus. Velmi častý, přesto mýtus. Například na Slovensku, kde přijali společnou měnu už před 10 lety, se žádné skokové zdražování nekonalo, po zavedení eura rostla inflace zhruba stejně jako v Česku, které euro nemá. Až vám budou tvrdit, že je na Slovensku kvůli euru více draho, spíš než hospodským stížnostem věřte číslům a samotným Slovákům. Osm z deseti tamních obyvatel je totiž s eurem spokojeno.
Ale Slovensko není jediné. I v dalších zemích se inflace se zavedením společné měny jednorázově zvedla jen o zhruba 0,3 %, což je odchylka lidmi jen stěží zaznamenatelná. A upřímně: vážně nemáme žádný reálný důvod si myslet, že by zavedení eura v Česku probíhalo jinak než v okolních zemích.
Mýtus č. 2: S eurem, budeme platit řecké (a jiné) dluhy
Na Českém internetu dostane člověk rychle pocit, že naši sousedé platící eurem darovali Řecku ohromnou sumu peněz, kterou už nikdy neuvidí. A že se podobné situaci vyhneme jen tím, že si ponecháme korunu. Ale je to vážně jen pocit, protože fakta ukazují realitu úplně jinak. Ve skutečnosti totiž členové eurozóny Řecku peníze nedarovali, ale půjčili – s vědomím toho, že jim je Řekové zase vrátí. Řekové své dluhy splatí i s úroky a už se tak mimochodem i děje.
Na čem jsme ovšem nevydělali, byly například intervence České národní banky, které řadě lidí znehodnotily úspory a stály přes dva biliony korun.
Mýtus č.3: S eurem ztratíme nezávislost
Nejen v temných koutech českého internetu se zažila představa, že česká suverenita je definována měnou, a že o ni s přijetím eura přijdeme a ztratíme tak svůj vliv. Tahle představa ovšem opomíjí, co se děje kolem nás.
Euro není něco, co by se nás teď nedotýkalo nebo jsme stáli mimo něj. Češi ho v peněženkách mají, když cestují na dovolenou, české firmy ho velmi často používají, protože je pro ně výhodnější, když obchodují s partnery v eurozóně.
Přijmout euro tedy neznamená vzdát se nějaké „suverenity“, protože Česko je na Evropu provázané ekonomicky i historicky. Přijmout euro naopak znamená zvýšit vlastní vliv, protože důležitá rozhodnutí se odehrávají uvnitř eurozóny, nikoli mimo ni.
Sluší se také dodat, že to je právě „suverenita“ České národní banky, která umožnila v minulých letech intervence, které dolehly na naprostou většinu obyvatel Česka.
Mýtus č. 4: Eurozóna nefunguje a lidé tam euro nechtějí
Velmi často se od odborníků, neodborníků, prognostiků i diskutérů na zpravodajských serverech můžeme dočíst, že „eurozóna nefunguje“. Jeden bývalý prezident varoval před společnou měnou už před deseti lety, když euro přijímalo Slovensko, za „neúspěch“ projekt považuje dodnes, i když euro Slovensku v mnoha ohledech pomohlo. Pravdou je, že o krachu eurozóny se mluví, ale v reálném světě to na něj zatím opravdu nevypadá.
Eurozóna se postupně rozrůstá, je stabilní, ekonomicky silná. A nedokazují to jen ekonomické ukazatele, ale také fakt, že v zemích, kde lidé eurem platí, jsou s ním spokojení. Podle Eurobarometru z července 2019 je pro euro 76 procent obyvatel eurozóny.
Mýtus č. 5: Na přijetí eura nejsme připravení
Tohle se lidem snaží nakukat kdekdo, protože si myslí, že kritéria přijetí eura nikdo nesleduje. My je sledujeme, takže můžeme říct, že Česko na přijetí společné měny připraveno je, tedy po ekonomické stránce.
Když se podíváme na ekonomické ukazatele a na podmínky, které by země pro přijetí společné měny měly plnit, zjistíme, že nejenže většinu z nich splňujeme, ale dokonce je splňujeme lépe než některé země eurozóny v době, kdy euro přijímaly. Jedinou ze čtyř podmínek, které aktuálně Česko nesplňuje, je ta, která vyžaduje závazek přijetí eura. Nemůžeme ji splnit, dokud se euro nerozhodneme přijmout a nevstoupíme do evropského mechanismu směnných kurzů.
