Brexit aktuálně.

Máme se v Česku Brexitu bát, nebo se jím nemusíme zabývat? Postupuje evropská sedmadvacítka dobře ve vyjednávání s Británií ohledně Brexitu? Tohle a další odpovědi na záludnosti Brexitu se dozvíte tady. Na jednom místě.

Jaká je aktuální situace kolem Brexitu před volbami do Evropského parlamentu?

Od referenda uplynuly necelé tři roky a VB zatím zůstává v EU. Proto se oproti původnímu plánu musejí konat volby do Evropského parlamentu i ve Velké Británii. Aktuální průzkumy vede Nigel Farage se Stranou pro Brexit a očekává se výrazná prohra Konzervativců premiérky Mayové, jejíž strana nebyla schopná řešit situaci po referendu o vystoupení Velké Británie z EU. Současná situace je ale nepřehledná, prozatímní lídr předvolebních průzkumů – Nigel Farage, dosud jasně neřekl, jak si povolební vývoj představuje a jak chce Brexitu dosáhnout.

Co můžeme očekávat po volbách do Evropského parlamentu? Jak dlouho zůstane Velká Británie v EU?

Je otázka, zda Britové odejdou za tři měsíce, nebo jestli v Evropském parlamentu britští europoslanci nebudou dalších pět let, když pozorujeme schopnost britské vlády vyjednat odchod z Unie. Je také možné, že Britové půjdou i k dalším evropským volbám. V každém případě lze očekávat, že větší prostor po volbách dostanou poslanci z liberální frakce ALDE, která se pravděpodobně transformuje.

Co je to “tvrdý Brexit”?

Jde o jeden ze scénářů odchodu Velké Británie z Evropské unie. Jedná se o nejhorší možnou variantu, kdy nebudou žádným způsobem vyjasněny vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. V případě tvrdého Brexitu přestanou všechny dosud platné smlouvy vyplývající z členství Velké Británie v EU ze dne na den platit.

Tvrdý Brexit bude velmi drahý pro všechny zúčastněné. Odhady hovoří o tom, že každého Britabude tvrdá varianta odchodu stát v přepočtu každoročně 32 000 korun.

Jak nyní může Británii pomoci EU, resp. co by měla nyní EU podle Vás udělat (např. pomoci Británii s novým referendem o Brexitu)?

Nemyslím, že se má EU nechat zatáhnout do této britské frašky. Brexit dali na stůl britští politici, na základě zmanipulované kampaně si to odhlasovali britští občané, celý proces zpackali britští politici – a najít cestu ven musí najít zase jen britští politici. Chápu, že by se chtěli schovat za EU, ale naskakovat na tak hloupou britskou hru by bylo naivní a chybné.

Co, nebo možná kdo, je podle Vás hlavní příčinou patové situace – Británie (resp. premiérka Mayová samotná nebo britský parlament?) nebo EU?

Problém je jen a pouze britský. Britové od počátku měli řadu výjimek a prosazovali si další a další. EU jim ve všem ustupovala, ale ukázalo se, že to stejně k ničemu nevedlo a Britové nedokázali evropskou vstřícnost ocenit. S rostoucím zmatkem v Británii pozoruji sílící snahu Britů hodit všechny jejich problémy na EU. V minulosti jim to sice fungovalo, ale myslím, že už je toho dost.

Co je to tzv. irská pojistka, o které často v souvislosti s Brexitem slyšíme?

Je součástí dohody, kterou vyjednala premiérka Mayová s Evropskou unií. Jejím obsahem je ujištění, že nedojde k obnovení tradičních hranic mezi Severním Irskem, které je součástí Velké Británie a Irskou republikou, které je samostatnou zemí. V případě, že by byla aplikována, byla by zachována otevřená hranice mezi Velkou Británií a členskou zemí EU. Obchodní výměna mezi těmito dvěma zeměmi by tak probíhala s mnohem menšími omezeními, než by byla mezi VB a EU. Velká Británie ani EU nechce „tvrdou“ hranici mezi oběma částmi Irska. Problém je ale v tom, že si Britové zároveň odhlasovali opuštění celní unie a jednotného trh, což jakési „přitvrzení“ na společné hranici nutně předpokládá. Řešení tohoto problému je tak rébus, který v současné době nemá jasné řešení. Protože se přání zúčastněných zásadně rozchází s tím, co opuštění EU reálně znamená. Další informace a zdroje najdete v naší Eurowiki.

Existuje nějaký scénář, který by současnou situaci dokázal vyřešit?

Ten scénář byl na stole: dojednaná dohoda, která se nikomu nelíbila, ale bylo to to nejlepší, co se dalo udělat. Zajišťovala to po nějaké přechodné období fungování obchodu mezi Británií a Evropou, zajišťovala to, že v Británii certifikované léky budou moc na evropský trh, že britské aerolinky můžou přiletět do Evropské unie, zajišťovala řešení irské hranice.

Měla Evropská unie přistoupit na další jednání o dohodě?

Mělo by to smysl, pokud by ale zároveň britská premiérka Theresa Mayová přišla s nějakými konkrétními návrhy. To, co se ale děje zatím v britském parlamentu, tak je velmi podobné, jako když pojedete v noci za deště po dálnici 200kilometrovou rychlostí a pod vlivem alkoholu a v tom autě si posádka odhlasuje, že se nenabourá. To nemá význam a v takovém případě nemá ani význam otevírat jednání.

Není Unie, unijní sedmadvacítka neústupná?

Evropská unie říká od počátku pořád to stejné. EU říká: nemůžeme rozdělit čtyři základní svobody, na kterých stojí Evropská unie a nebudeme v tom dělat kompromisy. Drží si to, co konzistentně rok a půl. Není neústupná, ale konzistentní. Pokud Británie zruší dohodu, kterou sama udělala, tak je její úlohou, aby přišla s nějakým novým návrhem. Nelze říci, že už neplatí, co jsme řekli a ať EU vymyslí něco nového.

Jak by se české firmy měly na Brexit chystat a jak se chystají?

Ministerstvo průmyslu a obchodu má na svém webu interaktivního průvodce. Čili, pokud se daná ta firma chce připravit, tak od státu dostává velmi slušné poradenství, což je dobře. Řada firem se ale chystá především tak, že přemýšlí nad tím, jestli nemůže vlastně ten byznys dělat na nějakém jiném trhu než na tom britském, který dneska vidí jako hodně rizikový.

Pokud je to čistě o vývozu zboží, musí se připravit na celní administrativu, naučit se znovu vyplňovat celní prohlášení, které bývaly, připravit se na to, že to znamená administrativu navíc. Budou muset zaplatit nějakou pracovní sílu, která to celé zpracuje.

Pokud půjde o složitější byznys, tak některé firmy začínají přemýšlet nad tím, že si zřídí ve Velké Británii pobočku, aby byly brány jako britské firmy, ne jako české. Nejtěžší příprava čeká české firmy, které nedodávají na britský trh přímo, ale prostřednictvím nějakého dalšího mezičlánku. Pokud česká firma dodává třeba německé a až ta německá potom na ten britský trh, protože tam se vlastně připravit moc nejde, tam budou muset spoléhat na německého partnera.