Česká měna je pro řadu lidí citovou záležitostí a falešnou představou pocitu „nezávislosti“. Jenže právě během současné situace v Evropě se ukazuje, že společná měna znamená hlavně řadu společných výhod. Třeba nižší inflaci.
Meziroční míra inflace v květnu činila 16 %, což je nejvyšší hodnota za 30 let, upozorňuje server Finance.cz a připomíná, že dle odborníků se situace v dalších měsících zlepšovat nebude – naopak. Češi tak musí počítat s mnohem většími náklady, ať už se jedná o potraviny nebo bydlení.
Situace je složitá všude v Evropě, ale faktem je, že zatímco inflace v Česku je aktuálně na úrovni některých afrických států (konkrétně můžeme uvést třeba Burkinu Faso), eurozóna si vede o poznání lépe. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2022 za Eurozónu 8,1 %, tedy ve srovnání s Českem skoro poloviční. To už je rozdíl, který pozná nejen statistika, ale zejména lidi – v obchodech i při pravidelných platbách.
Pokud bychom bývali přijali euro, dost možná bychom teď péči o finance zvládali lépe. Byly doby, kdy Česká republika splňovala všechna kritéria pro přijetí společné měny – tehdy ji ale nechtěla. Politici měli obavy, že by je rozhodnutí, které tradičně dělí společnost skoro přesně napůl, stálo body u voličů. Jenže doba se změnila a teď, kdy o euru nahlas mluví i někteří jeho tradiční odpůrci, zase Česko kritéria nenaplňuje.
„Ano, to je nepříjemná pravda. Doby, kdy jsme splňovali všechna kritéria pro vstup do eurozóny, jsou pryč. Ale ne nenávratně. To, že jsme měli euro přijmout už dávno, je jasné, ale rozhodně to není důvod to dál odkládat. Naopak. Současná vláda musí stanovit termín přijetí, a to velmi konkrétně. Na „až to bude výhodné“ nebo „až všechno splníme“ už vážně není nikdo zvědavý. Je nutné jasné datum. Dle mého je reálný vstup do eurozóny v roce 2025,“ říká Tomáš Prouza, prezident SOCR.
