Politici před evropskými volbami začali na sociálních sítích vést kampaň pozdě. Celá diskuse o EU se navíc týkala spíše procesní stránky politiky než konkrétních témat. Ukazuje to rozsáhlá analýza českého Twitteru, kterou pro projekt Moje Evropa zpracovali sociolog Daniel Prokop a matematici Ondřej Zeman, Michal Nožička a Pavel Charamza. Kompletní prezentaci najdete zde.
Nejnovější analýza jasně ukázala, že zájem o evropská témata sice před volbami roste, ale vlna tohoto zájmu přichází velmi pozdě. Před letošními volbami se začala evropská témata více objevovat až na začátku května, tedy zhruba tři týdny před volbami.
Počet příspěvků o evropských tématech ale hlavně na profilech politiků v tu dobu vzrostl významně, o 50 až 100 procent. I stranické profily, které se do poloviny dubna o EU a evropská témata takřka vůbec nezajímaly, ve třech týdnech před volbami vyprodukovaly 50 až 70 tweetů. V posledním týdnu dokonce okolo 150 tweetů o Evropě.
„Politici i politické strany tedy začali témata otevírat vlastně až v horké fázi kampaně. Tak krátký čas už jim ale neumožňuje zaměřit se na klíčová témata nebo obsah evropské politiky a vytahují proto pouze dílčí záležitosti související spíše s procesní stránkou politiky,“upozorňuje sociolog Daniel Prokop.
„Na českém Twitteru nebyla ani před volbami častěji vidět témata jako je ochrana životního prostředí, hybridní hrozby nebo migrace. V kampani tak zní jen dílčí témata reagující na aktuální dění a ta důležitá se obchází,”doplňuje zakladatel projektu Moje Evropa a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Analýza potvrzuje dlouhodobý problém českého přístupu vůči Evropské unii. Politici o ní mluví málo, a když, tak hlavně o tématech, která voliče podle průzkumů vlastně moc nezajímají.
„Když porovnáme témata, o kterých politici i další aktéři v kontextu Evropy a evropské politiky tweetují, s výsledky průzkumů veřejného mínění o tom, co Čechy na EU zajímá, zjistíme, že tyto dvě `bubliny` se potkávají jen velmi málo. Lidi zajímá obsah politiky, mediální a politická debata, ale často řeší jen procesy. Otázka je, jestli i tohle nevede k menšímu zajmu o EU a tomu, že ji řada Čechů vnímá jako neproduktivní byrokraticky moloch,“ upozorňuje Daniel Prokop.
Některá témata se navíc ukazují jako čistě volební. Například téma dvojí kvality potravin se objevuje zhruba až v polovině dubna se začátkem stranických kampaní. Naopak zmiňované téma eura a jeho možného přijetí je skutečně silné v lednu a únoru, později už slábne. A to právě u politiků, kteří mají podle analýzy k Evropské unii pozitivní vztah.
„Je vidět, že se i proevropští politici vyloženě bojí diskutovat o přijetí eura. Místo toho, aby využili období před volbami, kdy jsou lidé přístupnější naslouchat evropským tématům a vysvětlili přínos společné měny, téma cíleně upozaďují ze strachu o svůj volební výsledek,“ uvádí Tomáš Prouza.
Jde už o druhou analýzu, která dlouhodobě zkoumá, jakým způsobem komunikují čeští politici, politické strany, novináři a veřejně známé osobnosti o Evropské unii na svých twitterových účtech. Sleduje nejen samotný počet příspěvků, ale také jejich obsah a to, zda jsou spíš proevropské, neutrální, nebo vnímají EU negativně.
