„Celých 80 procent lidí má obavu, že by kampaň před případným referendem o setrvání Česka v EU obsahovala dezinformace,“ uvádí v průzkumu agentura Median. Ještě větší procento lidí si myslí, že by před konáním referenda měla vzniknout nezávislá analýza dopadů případného vystoupení Česka z EU. 

„Je vidět, že dění kolem Brexitu Češi vnímají a skutečně si uvědomují, že by případné referendum o Czexitu provázely stejné problémy jako britskou kampaň, ať už jde o zamlčování dopadů odchodu z EU, lživé sliby kampaně za odchod či neexistence plánu, jak případný odchod vyřešit tak, aby minimalizoval škody na ekonomice dané země. Považuji tuto obezřetnost a uvědomování si rizika za dobrou zprávu a první krok nutný k tomu, aby lidé hledali fakta a nenaskakovali na manipulace,“ říká zakladatel projektu Moje Evropa a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

Českou obezřetnost potvrzuje kromě obav z dezinformací a poptávce po věcné a nezávislé analýze také fakt, že většina lidí by byla pro nezávazné referendum. „Polovina dotázaných se kloní k tomu, aby bylo referendum nezávazné, tj. aby výsledek hlasování byl pouze doporučením pro parlament. Proti doporučující povaze referenda je jen 37 % dotázaných,“ upozorňuje agentura Median. 

Více než třetina dotázaných, přesněji 38 procent, přiznala, že přesně neví, podle jakých informací by se v případném referendu rozhodovali. Median se proto v průzkumu zaměřil také na to, co by lidi přimělo k hlasování o setrvání Česka v Evropské unii. 

Mezi argumenty, které by nejvíce přesvědčily ty, kteří by hlasovali spíše pro setrvání nebo spíše či určitě pro odchod z EU, patří tvrdší přístup v otázce migrace, řešení dvojí kvality potravin a stíhání zneužívání dotací. U nich více než polovina váhajících tvrdí, že jsou nutnou podmínkou pro to, aby se přiklonili k setrvání v Unii. Méně naopak fungují opatření, která by se dotýkala životního prostředí, vlastní unijní armády a formálních stránek integrace.

 „Je vidět, že oproti zažité představě, že Čechy Evropa nezajímá, se tu děje pravý opak – lidé se o členství nejen zajímají, ale umí také poměrně jasně pojmenovat, co od něj čekají. Když se na tyto představy podíváme, uvidíme, že v mnoha případech neselhává EU při řešení problémů, ale politici při jejich vysvětlování občanům. Lidé mají svoje priority v Evropě jasně dané, takže nezbývá než důrazně požadovat, aby je česká vláda zřetelně formulovala v rámci našeho předsednictví Radě EU. Zatím to tak ale bohužel nevypadá,“ říká Tomáš Prouza. 

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1 000 respondentů starších 18 let. 

The post Referendum o EU v Česku? 80 procent lidí se obává dezinformační kampaně appeared first on Moje Evropa.

„Další prohlubování evropské integrace má stejný podíl zastánců, tedy 45 %, jako má odpůrců – stejně tak 45 %,“ uvádí agentura Median. Průzkum zároveň ukazuje, že právě faktor další integrace je jedním z těch, které mají větší vliv na hodnocení Evropské unie jako celku. 

Nejsilnější vliv na celkové hodnocení Evropské unie má vnímání toho, zda členství v EU pozitivně ovlivňuje vymahatelnost práva a právní prostředí v Česku. Že je vliv EU na vymahatelnost práva pozitivní, si ale myslí jen menšina Čechů (zhruba 40 procent). Většina s tvrzením nesouhlasí. 

„Vnímání vlivu na právní prostředí je tak spíše slabinou, která souvisí s negativním hodnocením Evropské unie jako celku,“ upozorňuje agentura Median s tím, že podobně stinnou stránkou je ve vnímání Unie u lidí představa, že EU příliš zasahuje do vnitřních záležitostí Česka. Tento názor sdílí více než dvě třetiny Čechů. Průzkum zároveň ukázal, že tento názor hraje velkou roli při celkovém hodnocení EU. 

Opačná situace potom nastává u klíčové výhody. Tou je podle skoro 80 % Čechů skutečnost, že EU přináší možnost studovat a pracovat v EU. Vliv tohoto postoje na celkové hodnocení je ale výrazně slabší než vliv ostatních faktorů. 

„V Česku nemají politici moc ve zvyku věnovat složitějším evropským otázkám, které lidé vnímají, nějakou větší pozornost. Často jde právě o témata spojená s právním státem nebo fungováním Unie jako celku. Místo toho se orientují na krátkodobá povrchnější témata,“ říká bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

„To potom vede k tomu, že jsou Češi v názoru na EU rozdělení, často věří různým mýtům a ve finále jako unijní země přešlapujeme na místě. Nedávnou ukázkou tohoto postupu je premiérem seškrtaný rozpočet na české předsednictví Radě EU. Než aby věnoval energii jasnému vymezení témat, jen povrchně omezil rozpočet, se kterým budeme moci Unii ukázat leda to, co všechno nezvládneme,“ doplnil zakladatel projektu Moje Evropa Tomáš Prouza.

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1 000 respondentů starších 18 let. Úplnou metodiku výzkumu naleznete zde.

The post Průzkum: Půl pro, půl proti. Češi se v názoru na prohlubování evropské integrace neshodují appeared first on Moje Evropa.

„Lidem jsme předkládali výroky, které se týkají pozitiv i negativ EU. Vycházeli jsme z argumentů, které používali respondenti ze skupinových diskusí (v Karviné a v Táboře) a které ukázala analýza mediálního diskursu okolo Evropské unie,“ stojí v průzkumu agentury Median. 

Ukázalo se tak, že většina Čechů je přesvědčená například o tom, že Evropská unie nutí Česko přijímat neefektivní zákony nebo že „bezdůvodně“ zakazuje některé české výrobky.

„I patnáct let po vstupu do EU vidíme, že lidé fungování Evropské unie moc nerozumí a snadno se nechávají ovlivnit obrazem, který uměle vytváří řada politiků. Výmluvný příklad je ten týkající se nuceného přijímání legislativy EU. Ukazuje totiž, že lidé nevnímají, že na ní pracují čeští europoslanci i česká vláda, stejně jako vytěsňují fakt, že zmíněná legislativa potom prochází českým parlamentem. Naskočili na letitý alibismus českých politiků, kteří místo zapojování se do chodu Unie a vyjednávání s ostatními členskými státy využívají EU jako výmluvu pro vlastní nedostatky,“ myslí si bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a zakladatel projektu Moje EvropaTomáš Prouza. 

Průzkum nicméně ukázal, že se ve společnosti zažila i některá pozitiva spojená s členstvím v EU. Skoro dvě třetiny lidí (64 procent) si například myslí, že odchod z EU by zásadně ohrozil životní úroveň v Česku, 57 procent lidí souhlasí s tvrzením, že naše členství zvyšuje životní úroveň v Česku, 67 procent lidí si myslí, že díky EU má Česko více peněz.  

„Dá se považovat za dobrou zprávu, že alespoň ekonomické výhody, o kterých se hodně mluví, jsou lidé schopni vnímat a zřejmě si jich i vážit. Bylo by ale dobré, kdyby politici začali lidem vysvětlovat, že Česko opravdu nestojí v Unii někde bokem, ale že oni sami jsou její součástí a na jejím chodu se podílí,“ doplňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Z hlediska sociodemografických charakteristik platí, že lidé mladší, lidé pravicově orientovaní, lidé s vyšším vzděláním nebo voliči středo-pravicových politických stran vnímají EU pozitivně na základě hospodářských benefitů. U lidí s nižším vzděláním, starší generace, lidí s levicovými postoji, nízkým sociálním kapitálem a voličů KSČM a ANO se silněji uplatňuje kritický postoj k politické integraci,a naopak méně akcentují ekonomické benefity. Více najdete v projektu, na kterém Moje Evropa spolupracovala s Českým rozhlasem.

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1 000 respondentů starších 18 let. Úplnou metodiku výzkumu naleznete zde.

The post Průzkum: Představy Čechů o EU – Vnímají pozitiva, ale stále věří mnoha mýtům appeared first on Moje Evropa.

„Češi mají sice nadále s eurem spojeny nevýhody, značná část už ale zároveň vnímá, že by společná evropská měna mohla přinést řadu výhod. Mezi nejsilněji vnímaná pozitiva přijetí eura, s kterými souhlasí většina lidí, je to, že by jim pomohlo při cestování (62 %) a že by usnadnilo administrativu podnikatelům (55 %),“ uvádí průzkum pro projekt Moje Evropa.

Češi se však i dál většinově obávají negativních dopadů, které pro ně přijetí eura představuje: možného zdražování, doplácení na nedisciplinované státy eurozóny a ztrátu schopnosti českého státu ovlivňovat svoji ekonomiku. Velmi silně rezonuje také symbolická ztráta české koruny.

„Průzkum ukazuje, jak politici rezignovali na snahu vysvětlovat skutečné dopady přijetí eura. Většina obav, které lidé uvádí jako důvody proč euro nepřijmout, je lichých, včetně obávaného zdražování. Bohužel, chybí zde vůle se o euru vůbec bavit, natož ho přijmout,“ říká bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. 

Češi sice věří, že by euro pomohlo obchodu, zároveň si ale nemyslí, že přijetí společné měny povede ke zvýšení životní úrovně. 

„Příklad Slovenska ukazuje, že představy, které o euru v Česku máme, jsou spíš podivnou mytologií než názorem opřeným o fakta. Životní úroveň na Slovensku s eurem roste rychleji než kdy dřív, navíc se ukazuje, že zemi provedlo krizí lépe než koruna Čechy. Díky společné měně je navíc Slovensko pro řadu investorů zajímavějším cílem než okolní státy,“ vysvětluje Prouza. 

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1 000 respondentů starších 18 let. Úplnou metodiku výzkumu naleznete zde.

The post Průzkum: Většina lidí si myslí, že by přijetí eura pomohlo českým podnikům appeared first on Moje Evropa.

Nejnovější analýza jasně ukázala, že zájem o evropská témata sice před volbami roste, ale vlna tohoto zájmu přichází velmi pozdě. Před letošními volbami se začala evropská témata více objevovat až na začátku května, tedy zhruba tři týdny před volbami. 

Počet příspěvků o evropských tématech ale hlavně na profilech politiků v tu dobu vzrostl významně, o 50 až 100 procent. I stranické profily, které se do poloviny dubna o EU a evropská témata takřka vůbec nezajímaly, ve třech týdnech před volbami vyprodukovaly 50 až 70 tweetů. V posledním týdnu dokonce okolo 150 tweetů o Evropě. 

„Politici i politické strany tedy začali témata otevírat vlastně až v horké fázi kampaně. Tak krátký čas už jim ale neumožňuje zaměřit se na klíčová témata nebo obsah evropské politiky a vytahují proto pouze dílčí záležitosti související spíše s procesní stránkou politiky,“upozorňuje sociolog Daniel Prokop. 

„Na českém Twitteru nebyla ani před volbami častěji vidět témata jako je ochrana životního prostředí, hybridní hrozby nebo migrace. V kampani tak zní jen dílčí témata reagující na aktuální dění a ta důležitá se obchází,”doplňuje zakladatel projektu Moje Evropa a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Analýza potvrzuje dlouhodobý problém českého přístupu vůči Evropské unii. Politici o ní mluví málo, a když, tak hlavně o tématech, která voliče podle průzkumů vlastně moc nezajímají. 

„Když porovnáme témata, o kterých politici i další aktéři v kontextu Evropy a evropské politiky tweetují, s výsledky průzkumů veřejného mínění o tom, co Čechy na EU zajímá, zjistíme, že tyto dvě `bubliny` se potkávají jen velmi málo. Lidi zajímá obsah politiky, mediální a politická debata, ale často řeší jen procesy. Otázka je, jestli i tohle nevede k menšímu zajmu o EU a tomu, že ji řada Čechů vnímá jako neproduktivní byrokraticky moloch,“ upozorňuje Daniel Prokop.

Některá témata se navíc ukazují jako čistě volební. Například téma dvojí kvality potravin se objevuje zhruba až v polovině dubna se začátkem stranických kampaní. Naopak zmiňované téma eura a jeho možného přijetí je skutečně silné v lednu a únoru, později už slábne. A to právě u politiků, kteří mají podle analýzy k Evropské unii pozitivní vztah.

„Je vidět, že se i proevropští politici vyloženě bojí diskutovat o přijetí eura. Místo toho, aby využili období před volbami, kdy jsou lidé přístupnější naslouchat evropským tématům a vysvětlili přínos společné měny, téma cíleně upozaďují ze strachu o svůj volební výsledek,“ uvádí Tomáš Prouza.

Jde už o druhou analýzu, která dlouhodobě zkoumá, jakým způsobem komunikují čeští politici, politické strany, novináři a veřejně známé osobnosti o Evropské unii na svých twitterových účtech. Sleduje nejen samotný počet příspěvků, ale také jejich obsah a to, zda jsou spíš proevropské, neutrální, nebo vnímají EU negativně. 

The post Analýza: Kampaň před eurovolbami byla na Twitteru krátká a nevěnovala se klíčovým tématům appeared first on Moje Evropa.

Více než polovina Čechů vnímá prospěšnost členství v Evropské unii pro Českou republiku i pro region, ve kterém žijí (takto se vyjádřilo 54, respektive 55 procent oslovených). Naopak jen menšina lidí si myslí, že je EU prospěšná pro jejich vlastní život nebo pro budoucnost. Více než třetina lidí (35 %) si myslí, že členství v EU na ně osobně nemá vliv.

„Zajímavé je, že směrem od hodnocení současnosti do budoucnosti klesá zastoupení lidí, kteří jsou rozhodně přesvědčeni o prospěšnosti členství pro ČR, ale roste zastoupení rozhodně přesvědčených o škodlivosti. Celkový skeptický přístup Čechů k EU tedy může být kormě aktuální prospěšnosti členství pro ČR ovlivněn i nejistým výhledem do budoucna a osobně pociťovaných benefitů,“ vysvětluje v exkluzivním průzkumu pro projekt Moje Evropa agentura Median.

Mezi vnímané výhody členství v EU patří zejména:

• možnost pracovat a cestovat v zahraničí,
• lepší životní šance pro mladé lidi,
• růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR,
• lepší životní prostředí,
• lepší regulace nadnárodních společností,
• lepší možnost si najít práci.

Median ale zdůrazňuje, že jakkoli významná většina Čechů pozitivně vnímá například možnost studovat nebo pracovat v EU, mají tyto „výhody“ jen malý vliv na celkové hodnocení Evropské unie.

„Může to být proto, že chudší část populace výhodu cestování a práce v zahraničí nevyužívá a mladší ji naopak berou jako samozřejmou,“ upozorňuje Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Na celkové hodnocení Evropské unie naopak mají vliv oblasti jako je vymahatelnost práva. S tím, že Evropská unie vymahatelnosti práva přispívá nicméně souhlasí menšina lidí a dle průzkumu Medianu je tak zrovna tato oblast spíše slabinou, která výrazně souvisí s negativním hodnocením Unie jako celku.

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1 000 respondentů starších 18 let. Úplnou metodiku výzkumu naleznete zde.

The post Průzkum: Lidé vidí přínos EU pro Česko, osobní prospěšnost ale vnímají méně appeared first on Moje Evropa.

Češi jsou s fungováním EU celkově spíše nespokojeni, většinou ji však hodnotí stejně či srovnatelně jako národní instituce. „Většina nedůvěry k EU je tedy dána obecně institucionální nedůvěrou a menší část pak specificky proti-evropskými postoji,“ vysvětluje průzkum agentury Median, který zpracovala exkluzivně pro projekt Moje Evropa. 

Šedesát procent Čechů je rozhodně nebo spíše nespokojeno s členstvím v EU, spokojená je jen třetina. Průzkum ukázal, že spokojenější se členstvím v EU jsou lidé s vyšším vzděláním, vyšším kulturním a sociálním kapitálem nebo obyvatelé Prahy. Méně přitom záleží na ekonomickém kapitálu – tedy na příjmech a bohatství.

„Pokud ale srovnáme spokojenost s EU s národními institucemi jako je vláda, prezident nebo celkové fungování demokracie, ukazuje se, že u většiny respondentů je hodnocení EU podobné jako u národních institucí. Takže je tu obecná nedůvěra, která se promítá i do vztahu k EU,“ říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Obecně se dá říci, že spokojenější jsou se členstvím spíše lidé, kteří sami sebe považují za pravicově orientované. Evropskou unii také lépe hodnotí ti, kteří mají spíše optimističtější pohled na vývoj společnosti.

„Klíčovým faktorem v hodnocení členství v EU je pocit ohrožení migrací a to, jak pro sebe daný člověk vnímá prospěšnost globalizace. Ti, kteří se cítí ohrožení migrací nebo si myslí, že lidé jako oni v globalizaci tratí, jsou spokojeni s členstvím v EU pouze v 16 %, respektive 22 %,“ upozorňuje průzkum Medianu.

Exkluzivní průzkum pro projekt Moje Evropa provedla společnost Median mezi 22. listopadem a 4. prosincem 2018 na vzorku 1000 respondentů starších 18 let. Detailní segmentaci voličů a jejich vztahu k EU projekt Moje Evropa prezentoval ve spolupráci s Českým rozhlasem, na analýzu se můžete podívat ZDE. Úplnou metodiku výzkumu naleznete tady.

The post Průzkum: Češi nevěří institucím, EU není výjimkou appeared first on Moje Evropa.

Projekt Moje Evropa se zaměřil na to, kdo a jak na sociální síti Twitter mluví o Evropě a Evropské unii. Šetření pracovalo s twitterovými účty 98 vybraných politiků, novinářů a veřejných institucí, které se věnují veřejnému dění. Tyto účty navíc analýza rozřadila ještě podle toho, jak o evropských tématech informují, tedy zda s pozitivním, negativním nebo neutrálním emočním nádechem.

Výzkum tak ukázal nejen celkový objem tweetů o evropských záležitostech a jejich poměr vůči ostatnímu obsahu, ale třeba také vazby, které mezi sebou o Evropě tweetující účty mají nebo právě emoci, se kterou o nich informují.

Když se podíváme na výsledky průzkumu, vidíme například, že skupina 98 mluvčích vygenerovala od 7. ledna do 21. dubna skoro 52 000 příspěvků. V 19 % z nich (cca 10 tisíc příspěvků) se objevují témata spojená s EU a evropskou politikou – a převládá přitom spíše pozitivní emoce.

Průběhový graf ukazuje, že skupina proevropských aktérů v celkové komunikaci o evropských tématech dominuje. U neutrálních aktérů se může jednat o výsledek menšího zájmu o téma, u negativních může jít o tzv. homofilii na českém Twitteru – díky jeho výrazně proevropskému zaměření může negativně orientovaný aktér cítit omezenou motivaci se tématu věnovat, což dále posiluje výrazně proevropské zaměření této sociální sítě.

Rozhodně stojí za pozornost poměrně překvapivé zjištění, že počet tweetů týkajících se EU a Evropy (ani jejich procentuální zastoupení) se nijak nezvyšuje s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. V dubnu bylo zastoupení evropské tematiky dokonce mírně nižší než v lednu až březnu.

„Jakkoli se neustále mluví o nízké účasti Čechů v evropských volbách, náš průzkum naznačuje, že i v rámci politických mluvčích na českém Twitteru je komunikace o EU spíše okrajová a není minimálně do období pár týdnů před volbami výrazně využívána pro nastolování evropských témat,“ upozorňuje zakladatel projektu Moje Evropa a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Původním obsahem o EU zásobují český Twitter nejvíce europoslanci Petr Ježek, Jaromír Štětina, Pavel Telička, Tomáš Zdechovský, Jan Zahradil a Pavel Poc, po kterých následují novináři a veřejné osobnosti Filip Nerad, Jakub Janda a Tomáš Prouza. Nejvíce „likes“ a retweetů u původních příspěvků o Evropské unii nicméně sbírají aktéři, kteří ji nemají jako prvořadý cíl svého profesního zájmu, konkrétně Miroslav Kalousek a Ivan Bartoš, z novinářů pak Petr Honzejk.

„Analýza tak potvrdila, že na českém Twitteru vlastně chybí aktéři s velmi vysokým počtem followerů a velkou efektivitou komunikace, kteří by se zároveň výrazně zaměřovali na evropská témata,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Trošku bokem od ostatních sledovaných účtů pak v mnoha ohledech stojí twitterový profil českého premiéra. Andrej Babiš má totiž na české poměry mimořádný počet followerů, ale cca 270 tisíc z jeho 370 tisíc followerů nesleduje ani jednoho z dalších 97 aktérů, které jsme analyzovali. Zběžná analýza těchto profilů ukazuje, že se jedná jak o lidi, kteří se nezajímají o politiku (okolo 1/3 z testovaných unikátních sledujících) a o lidi, kteří jsou na Twitteru zcela neaktivní (cca 2/3).

Podobně překvapivé pak byly některé vazby, které analýza odhalila – například zjištění, že Jiří Ovčáček nadprůměrně lajkuje a retweetuje příspěvky Jana Zahradila.

Výzkum zpracoval spolek Moje Evropa ve spolupráci s matematiky Michalem Nožičkou a Ondřejem Zemanem z Matematicko-fyzikální fakulty UK a sociologem Danielem Prokopem, který se zabývá kvalitou a kvantitou komunikace o evropských záležitostech na českém Twitteru. Výzkum byl proveden strojovou analýzou otevřených dat a probíhal mezi 7. lednem a 21. dubnem 2019 (pro síťové analýzy vztahu mluvčích využita data od listopadu 2017).

21. května 2019 v Praze

Jakub Hnát, vedoucí komunikace projektu Moje Evropa

The post Analýza: Český Twitter je proevropský, táhnou ho hlavně politici appeared first on Moje Evropa.

Debaty v hospodách – a ještě silněji na sociálních sítích – působí dojmem, že Češi se dělí na menšinu „eurohujerů“ a většinu zapřísáhlých euroskeptiků. Skutečnost je jiná: vyhraněných je jen něco přes třetinu.

„Ve skutečnosti je málokdo ve všech ohledech proevropský nebo protievropský,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. „Někdo vnímá přínosy pro Česko, ale je kritický k fungování EU jako instituce. Pak jsou tu chudší lidé, kterým unie nevadí, ale zase necítí přínos pro sebe. Řada dalších je sice proevropská, ale odmítají euro a vadí jim vliv dotací na právní stát a politiku.“

Vychází z průzkumu pro think-tank Moje Evropa, na kterém spolupracoval s agenturou Median. Z výsledků vyplynulo, že názory na migraci, euro nebo samotné členství v unii rozdělují Čechy do skupin s podobnými postoji: vedle ostře pro- a protiunijních třeba profitáře, kteří z unie těží, ale jinak jí nedůvěřují. Prozrazuje, co pojí skupiny dohromady i koho volí.

Sociologové proto vytvořili typologii respondentů a každého zařadili do jedné ze skupin.

„Určité kombinace postojů se typicky vyskytují pohromadě,“ vysvětluje statistik Medianu Jaroslav Horníček. „Třeba strach z migrantů a obavy z globalizace jdou často ruku v ruce s autoritářstvím požadujícím tvrdou ruku, podporou opuštění unie – czexitu – a odmítáním prospěšnosti členství. Společensky znevýhodnění lidé – z chudých obcí, s menším množstvím kontaktů a bez potřebných kompetencí – zase typicky neřeší unijní politiku, ale vadí jim malý dopad na vlastní život. Našli jsme sedm segmentů, které se dost liší a zároveň pokrývají celé spektrum vnímání EU,“ dodává.

Při rozdělení do skupin hrály roli vnímané přínosy členství – jak pro sebe, tak pro současné Česko a pro jeho budoucnost –, hodnocení fungování EU i národních institucí, postoje k czexitu a euru nebo vnímání globalizaci a migrace. Vedle postojů rozhodovalo také to, jaké je postavení respondenta ve společnosti, tedy jeho ekonomický, sociální a kulturní kapitál.

K rozdělení respondentů výzkumníci použili téměř sedmdesát otázek. Dvacet z nich, které nejlépe předpoví, do které skupiny se zařadíte, vybrali pro následující test. Sada otázek dokáže vaši pozici odhadnout s osmdesátiprocentní přesností.

Nejvíce proevropští jsou městští liberálové: mladší, obvykle vysokoškolsky vzdělaní. Mají vysoký ekonomický, sociální i kulturní kapitál: netrpí nedostatkem, mají hodně společenských kontaktů, orientují se v kultuře a umí jazyky. Možná i proto cítí prospěch z globalizace a jsou velmi liberální. Důvěřují EU a lokálním institucím, nespokojení jsou s vládou a prezidentem. Kromě evropské integrace podporují i přijetí eura. Jsou politicky aktivní a volí nejčastěji ODS, Piráty nebo TOP 09.

Na opačném – protievropském – pólu jsou dvě do jisté míry podobné skupiny, obránce a protisystémový pesimista. Nejčastěji jde u obou skupin o muže se středním či nižším vzděláním. Obě jsou nadprůměrně autoritářské, s velkou obavou z migrace a pocitem, že lidé jako oni tratí na globalizaci. V něčem se ale liší: obránci jsou politicky silně angažovaní a požadují vystoupení země z unie, pesimisti obvykle na politiku rezignovali a v referendu by často ani nehlasovali. Zatímco obránci nedůvěřují specificky Evropské unii, u pesimistů je nedůvěra k unii součást širší nespokojenosti s politikou a institucemi; důvěřují jen prezidentovi. Obránci obvykle nejsou chudí, pesimistům často zdroje a kontakty chybí. Oba segmenty, když už k volbám dojdou, často volí SPD, KSČM či ANO. Pesimisté se však voleb příliš neúčastní.

„Oba segmenty se ve veřejné debatě často spojují,“ upozorňuje Prokop. „A zapomíná se, že u nich má extrémní vyhranění proti unii dost odlišné zdroje. U jednoho světonázor, často posílený mediálními zdroji, u druhého celkové zanevření na systém.“

Skeptický reformista je, jak napovídá portrét, profilově volič ODS. Je mladší, vzdělanější, má dobré postavení ve společnosti – vysoký ekonomický, sociální i kulturní kapitál. Je ideově proevropský, členství v unii považuje za prospěšné, ale je kritický k jejímu institucionálnímu fungování a vlivu na českou politiku. Odmítá czexit i euro.

Blízko k sobě mají profitář a dočasný pragmatik. Nejsou hlasité, ale tvoří podstatnou část populace. Spojuje je pragmatismus – vnímají prospěch z členství v unii, ale nijak nesdílí myšlenku evropanství. Podpora členství u nich vychází z porovnání přínosů a negativ.

Liší se ale tím, co pro ně přínosy znamenají. První, o generaci mladší, profitář čerpá výhody osobně – cestuje, líbí se mu širší nabídka produktů a služeb. Dočasný pragmatik vidí ekonomický prospěch pro Česko, ale nevěří, že bude pokračovat. S budoucím snižováním unijních dotací převáží výhrady, proto dočasný. V obou skupinách mírně převažují ženy, obě mají blízko k hnutí ANO.

U poslední skupiny, vyloučený, výzkumníci zvažovali také název solidární chudý. Často jsou to samoživitelky nebo obyvatelé chudších regionů: nejvíce ze všech segmentů, 17 procent, žije v obcích s více než desetinou obyvatel v exekuci. Vedle ekonomického mají nízký i sociální a kulturní kapitál, necítí profit z globalizace, ale nejsou autoritářští. Nevnímají prospěch z členství v unii, ale nevolají po vystoupení. K volbám obvykle nechodí, ale pokud ano, volí podobně jako celá populace – protisystémové strany je neoslovují.

„Chudobu a sociální znevýhodnění často spojujeme s radikalizací a nedůvěrou v západní směřování,“ vysvětluje Prokop. „Tady je ale silná skupina Evropanů netěžících z Evropy a demokratů netěžících z demokracie. Měli bychom se asi ptát, zda by jim růst ekonomiky neměl přispět více.“

Příčiny nespokojenosti: příjmy ani věk nerozhodují

V následující vizualizaci můžete sami vysledovat, které proměnné mají největší vliv jak na celkovou spokojenost s unií, tak na podporu eura nebo czexitu. Změnou libovolné hodnoty můžete sledovat, jak se mění celkové postoje při zafixování ostatních proměnných. Výpočet podpory jednotlivých variant vychází ze stejných dat jako předchozí vizualizace.

„Model ukazuje, že vztah k unii odráží spíš hodnoty, než třeba výši příjmů,“ vysvětluje data Prokop. „Překvapil nás nízký vliv neurotismu, tedy pocitu osamění a neschopnosti řešit životní problémy, kterému připisují velkou roli někteří psychologové. Taky se potvrdilo, že v Česku neexistuje klasický konzervatismus. Postoje, které třeba ve Spojených státech korelují – vztah k menšinám, k jiné sexuální orientaci, k roli státu a rodiny, udržování tradic, ke spravedlnosti nebo nerovnosti – u nás nesouvisejí. Hodně s nimi naopak souvisí autoritářství a populismus.“

Největšími kritiky EU jsou podle výzkumníků ti, kteří podle svého názoru prodělávají na globalizaci, bojí se migrace, informace čerpají z komerčních televizí a alternativních médií a mají nízký kulturní a lidský kapitál, určující orientaci ve společnosti a schopnost adaptovat se na změny. Při kombinaci těchto faktorů už ostatní proměnné, jako pravicovost nebo postoje k politice, nehrají roli.

Například ti, kteří se cítí ohrožení migrací, vidí členství v EU jako prospěšné pouze v 31 procentech, na opačném pólu je to 91 procent. Podobně ti, kteří si myslí, že na globalizaci tratí, vidí prospěch EU ve 38 procentech, subjektivní vítězové globalizace v 82 procentech.

Dříve rozhodovala pozitiva, nyní negativa

Kalkulačka prozrazuje, jaké faktory ovlivňují současný vztah Čechů k unii. Během patnáctiletého členství se ale podle výzkumníků, kteří tentokrát zkoumali data z celoevropských průzkumů Eurobarometr a šetření CVVM, podstatně změnily priority Čechů: v roce 2006 o vztahu Čechů k unii rozhodovalo vnímání ekonomických výhod, dnes vztah k politické integraci.

„Těsně po vstupu bylo pro spokojenost s Evropskou unií klíčové, jak silně jste vnímali pozitivní faktory,“ vysvětluje Daniel Prokop. „Postupně se to otočilo, dnes je rozhodující, jak důležité jsou pro vás ty negativní.“

„Hezky tuhle změnu ilustruje, jak vnímaly a vnímají členství v unii chudé regiony,“ dodává spoluautor analýzy, sociolog Tomáš Dvořák. „Podpora EU v Karlovarském a Ústeckém kraji byla v prvním období členství relativně vysoká, v roce 2009 byla spokojenost v obou regionech okolo 40 procent. Od vstupu do unie pravděpodobně očekávali zlepšení životních podmínek, vyšší platy, dotace, a podobně. Jenže pak přišla ekonomická krize, po ní krize eurozóny a podpora unie se propadla na polovinu. Sotva se spokojenost trochu zvedla, přišla pro změnu migrační krize a propadla se na podobná čísla.“

Pro vztah k unii byly rozhodující tři období. České předsednictví EU v roce 2009 vztah zlepšovalo, zmiňovaná dluhová a ekonomická krize po roce 2009 a migrační krize od roku 2015 jej zhoršovaly.

Některé skupiny se vůči krizím ukázaly citlivější: chudší Češi reagovali silným propadem důvěry jak na ekonomické problémy, tak později na migrační krizi. Naopak podpora unie mezi vzdělanějšími a bohatšími na uprchlickou krizi téměř nereagovala. U populace Prahy a bohatších regionů se během ekonomické krize propadala podpora evropské integrace stejně jako v ostatních krajích – jakmile ale nejtvrdší období pominulo, podpora unii v nich šla prudce nahoru a uprchlická krize s ní už nezahýbala.

„Postoje k přistěhovalectví a terorismu nejsou prvotními příčinami skepse Čechů k EU, mají jen dočasný dopad,“ upozorňuje Dvořák.

Od roku 2016 podpora unii mezi Čechy roste. Přesto jsme mezi okolními zeměmi dlouhodobě největšími euroskeptiky. Na konci roku 2017 unii důvěřovalo 35 procent Čechů, 43 procent Poláků, 48 procent Slováků a 49 procent Maďarů.

„Důležitější roli v hodnocení EU hrají dlouhodobé a silně zakořeněné generalizující postoje, které ji popisují jako byrokratickou, plýtvající penězi nebo přehnaně politicky korektní,“ dodává Dvořák.

Pro Česko je typická nedůvěra vůči unii u starších věkových skupin. U ostatních zemích Visegrádu tak silný generační konflikt není. Na rozdíl od Maďarska a Polska u nás také EU častěji podporují voliči pravice, zatímco v obou zemích je důvěra unii spojena spíš s levicovými hodnotami. Na Slovensku je velmi pozitivně vnímáno euro.

„Evropské unii nedůvěřujeme, protože se na její prospěšnosti na rozdíl od Polska a Slovenska neshodnou sociální skupiny. Bohatí mladí a vzdělaní se od sousedů neliší, ale zbytek výrazně. Není tady konsensus nad přínosy. Členství také příliš nepomohlo chudým regionům. Každá krize se přetaví do hysterie a EU do symbolu elitářství, nevýhodné globalizace a byrokracie,“ uzavírá Daniel Prokop.

zdroj: iRozhlas.cz, autoři: Jan Boček, Jan Cibulka a Michal Zlatkovský

The post Otestujte, zda jste obranář, profitář nebo městský liberál. appeared first on Moje Evropa.

„Vrcholem ve zpravodajském pokrývání EU byl rok 2016, kdy kulminovalo informování o uprchlické krizi,“ uvádí analýza, která sledovala jak počet příspěvků týkající se evropské agendy, tak čas, který jí hlavní televizní zpravodajské relace věnovaly.

Media Tenor analyzoval jednotlivé zpravodajské pořady od začátku roku 2013 do konce roku 2018. Data ukazují značný nárůst zastoupení evropských témat vlastně ve většině zpravodajských pořadů počínaje rokem 2015, kdy Evropa čelila silné vlně migrace.

Největší nárůst je vidět u pořadu Události, komentáře. Ještě v roce 2013 pořad evropské tematice věnoval 3 procenta stopáže, o dva roky později to bylo už 21 procent a v roce 2016 dokonce 23 procent vysílacího času.

Takto výrazné navýšení prostoru pro evropskou tematiku u jiných sledovaných pořadů nenastalo, přesto je ve všech případech delší stopáž pro evropskou agendu patrná.

Televizní noviny na Nově se v roce 2015 dostaly na 4 procenta stopáže oproti 0,2 procentu v roce 2013. Velké zprávy na Primě daly v roce 2016 EU prostor na úrovni 5 procent vysílacího času relace, přestože ještě v roce 2014 to bylo pouhé jedno procento celkové stopáže.

Podobné je to i při sledování počtu příspěvků týkajících se EU, i zde je jejich podíl nejvyšší v letech 2015 a 2016. „Zatímco Události, komentáře se věnovaly menšímu množství příspěvků a vymezily jim více prostoru, hlavní zpravodajské relace (Události, Televizní noviny a Velké Zprávy) poskytovaly přehled o rozsáhlém množství událostí spíše v krátkém rozsahu,“ upozorňuje Media Tenor.

The post Analýza: O Evropské unii média začala více informovat s příchodem migrační krize appeared first on Moje Evropa.