Český Twitter je proevropský, táhnou ho hlavně politici

Twitter

O Evropské unii se na českém Twitteru mluví převážně pozitivně, nejvíce se evropským tématům věnují politici a veřejně známé osoby, méně už profily politických stran. Vyplývá to z exkluzivní analýzy, kterou pro projekt Moje Evropa zpracovali matematici Ondřej Zeman a Michal Nožička (MFF UK) spolu se sociologem Danielem Prokopem a matematikem Pavlem Charamzou. Kompletní prezentaci naleznete zde.

Projekt Moje Evropa se zaměřil na to, kdo a jak na sociální síti Twitter mluví o Evropě a Evropské unii. Šetření pracovalo s twitterovými účty 98 vybraných politiků, novinářů a veřejných institucí, které se věnují veřejnému dění. Tyto účty navíc analýza rozřadila ještě podle toho, jak o evropských tématech informují, tedy zda s pozitivním, negativním nebo neutrálním emočním nádechem.

Výzkum tak ukázal nejen celkový objem tweetů o evropských záležitostech a jejich poměr vůči ostatnímu obsahu, ale třeba také vazby, které mezi sebou o Evropě tweetující účty mají nebo právě emoci, se kterou o nich informují.

Když se podíváme na výsledky průzkumu, vidíme například, že skupina 98 mluvčích vygenerovala od 7. ledna do 21. dubna skoro 52 000 příspěvků. V 19 % z nich (cca 10 tisíc příspěvků) se objevují témata spojená s EU a evropskou politikou – a převládá přitom spíše pozitivní emoce.

Průběhový graf ukazuje, že skupina proevropských aktérů v celkové komunikaci o evropských tématech dominuje. U neutrálních aktérů se může jednat o výsledek menšího zájmu o téma, u negativních může jít o tzv. homofilii na českém Twitteru – díky jeho výrazně proevropskému zaměření může negativně orientovaný aktér cítit omezenou motivaci se tématu věnovat, což dále posiluje výrazně proevropské zaměření této sociální sítě.

Rozhodně stojí za pozornost poměrně překvapivé zjištění, že počet tweetů týkajících se EU a Evropy (ani jejich procentuální zastoupení) se nijak nezvyšuje s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. V dubnu bylo zastoupení evropské tematiky dokonce mírně nižší než v lednu až březnu.

Jakkoli se neustále mluví o nízké účasti Čechů v evropských volbách, náš průzkum naznačuje, že i v rámci politických mluvčích na českém Twitteru je komunikace o EU spíše okrajová a není minimálně do období pár týdnů před volbami výrazně využívána pro nastolování evropských témat,“ upozorňuje zakladatel projektu Moje Evropa a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Původním obsahem o EU zásobují český Twitter nejvíce europoslanci Petr Ježek, Jaromír Štětina, Pavel Telička, Tomáš Zdechovský, Jan Zahradil a Pavel Poc, po kterých následují novináři a veřejné osobnosti Filip Nerad, Jakub Janda a Tomáš Prouza. Nejvíce „likes“ a retweetů u původních příspěvků o Evropské unii nicméně sbírají aktéři, kteří ji nemají jako prvořadý cíl svého profesního zájmu, konkrétně Miroslav Kalousek a Ivan Bartoš, z novinářů pak Petr Honzejk.

Analýza tak potvrdila, že na českém Twitteru vlastně chybí aktéři s velmi vysokým počtem followerů a velkou efektivitou komunikace, kteří by se zároveň výrazně zaměřovali na evropská témata,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Trošku bokem od ostatních sledovaných účtů pak v mnoha ohledech stojí twitterový profil českého premiéra. Andrej Babiš má totiž na české poměry mimořádný počet followerů, ale cca 270 tisíc z jeho 370 tisíc followerů nesleduje ani jednoho z dalších 97 aktérů, které jsme analyzovali. Zběžná analýza těchto profilů ukazuje, že se jedná jak o lidi, kteří se nezajímají o politiku (okolo 1/3 z testovaných unikátních sledujících) a o lidi, kteří jsou na Twitteru zcela neaktivní (cca 2/3).

Podobně překvapivé pak byly některé vazby, které analýza odhalila – například zjištění, že Jiří Ovčáček nadprůměrně lajkuje a retweetuje příspěvky Jana Zahradila.

Výzkum zpracoval spolek Moje Evropa ve spolupráci s matematiky Michalem Nožičkou a Ondřejem Zemanem z Matematicko-fyzikální fakulty UK a sociologem Danielem Prokopem, který se zabývá kvalitou a kvantitou komunikace o evropských záležitostech na českém Twitteru. Výzkum byl proveden strojovou analýzou otevřených dat a probíhal mezi 7. lednem a 21. dubnem 2019 (pro síťové analýzy vztahu mluvčích využita data od listopadu 2017).

21. května 2019 v Praze

Jakub Hnát, vedoucí komunikace projektu Moje Evropa