Pokud nevíte odkdy a díky čemu se můžete kdykoliv obrátit na nějakou instituci Evropské unie a napsat jí třeba česky a v češtině dostat odpověď, pak je to právě od roku 1999 a díky Amsterodamské smlouvě.
Tato další reforma EU nejenže změnila smlouvu o Evropském společenství a Smlouvu o EU, ale rozšířila práva občanů členských zemí a připravila Unii na další rozšíření. Podepsali ji ministři zahraničních věcí 2. října 1997, v platnost vstoupila 1. května 1999.
Ve svých třech částech vylepšuje strukturu EU – velikost a složení Komise, změny systému hlasování v Radě a určuje, že předsedu Komise jako reprezentanta EU jmenují vlády se souhlasem Evropského parlamentu. Smlouva dala občanům právo na přístup k dokumentům institucí EU, které jsou tak dnes otevřenější a transparentnější. Každý občan si může zkontrolovat, jak euroúředníci pracují. Smlouva zároveň říká, že státní občanství není nahrazeno občanstvím EU. Významné také je, že Amsterodamská smlouva začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému EU, rozšířila pravomoci Evropského soudního dvora a posílila úlohu Evropského parlamentu tím, že určila více oblastí, ve kterých spolurozhoduje (např. zaměstnanost, sociální politika).
Umožnila EU nařizovat humanitární akce a akce k zachování nebo obnovení míru, a také poprvé umožnila členským státům, že se za přesně stanovených podmínek nemusely podílet na nějaké činnosti Unie. EU pomáhá třeba v Africe pomocí Nouzového svěřenského fondu nebo Sýrii, kde je největším humanitárním pomocníkem.
Další čtení:
Amsterodamská smlouva blíže (Evropský parlament)
Cesta do Evropské unie (Vláda ČR)
Celé Znění Amsterodamské smlouvy (Euroskop.cz)
