Dělení podle politického názoru, ne podle zájmů zemí. Poslanci Evropského parlamentu netvoří národní delegace, ale zasedají v politických skupinách. Do těch se spojují podle politické příslušnosti a názoru. Politickým skupinám se také říká frakce.
Je to obdobné jako v české poslanecké sněmovně nebo v senátu, kde se zvolení zástupci také rozdělují do klubů podle svých názoru a podle toho, za kterou politickou stranu do horní či dolní komory Parlamentu ČR kandidovali. Poslanci EP mohou, stejně jako čeští poslanci/senátoři, zůstat také nezařazení a nepatřit do žádné z frakcí.
Podmínkou vzniku každé frakce v Evropském parlamentu je totiž určitý počet členů. Musí mít minimálně 25 poslanců, kteří zastupují nejméně 7 členských států EU. Jednotlivé frakce mají své vedení
– předsedu i místopředsedy, a také předsednictvo a vlastní sekretariát. A svými hlasy rozhodují o tom, co bude EP projednávat a jako celky rovněž předkládají pozměňovací návrhy k zákonům, usnesením atd.
V současnosti existuje v Evropském parlamentu celkem 8 politických skupin. Nejsilnější frakcí je Evropská lidová strana (EPP), která sdružuje 219 poslanců s liberálně-konzervativními názory. Dalšími frakcemi v pořadí podle počtu členů jsou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP (S&D) – 189, Evropští konzervativci a reformisté (ECR) – 73, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) – 68, Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) – 51, Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance – 52, Evropa Svobody a Přímé Demokracie (EFDD) – 43, Evropa národů a svobod (ENF) – 35.
V aktuálním složení EP není členy žádné z frakcí 21 z 751 poslanců.
Další čtení:
