Je to lídr, kterého si do svého čela před evropskými volbami staví jednotlivé frakce v Evropském parlamentu. Tím o něm zároveň říkají, že jej chtějí jako nového předsedu Evropské komise. Podle tohoto principu se hlavou Komise automaticky stává kandidát vítězné frakce, tedy nejsilnější, politické strany v Evropském parlamentu. Původně bylo záměrem udělat proces volby předsedy Komise průhlednější, protože když volíte do Evropského parlamentu, rovnou víte, kterého lídra podporujete do vedení Komise.
Systém spitzenkandidátů má ale svoje problémy. Není přesně zakotven primárním právu Evropské unie a už při svém prvním použití v roce 2014 se opíral o neformální dohodu mezi největšími frakcemi v Evropském parlamentu.
Navíc se v tomto pojetí volby předsedy Komise úplně nepočítá s tím, že do politické hry vstupují nové strany, které ještě nemají svou frakci v Evropském parlamentu a není u nich tak zřejmé, kdo je jejich spitzenkandidátem. V Evropské unii se teď proto vede poměrně intenzivní debata, jakým způsobem bude předseda Komise dál vybírán – jestli se definitivně prosadí systém spitzenkandidátů nebo se větší pravomoci při výběru předsedy Komise vrátí hlavám členských států v rámci Evropské rady.
Další čtení:
Zpravodaj ČT vysvětluje: Co je to „Spitzenkandidat“? (Česká televize)
Komisi znovu povede ‚spitzenkandidát‘. Čí kandidát to ale bude? (irozhlas.cz)
Kdo nahradí Junckera v čele Komise? V Bruselu se rozebíhá ostrý boj o spitzenkandidáty (info.cz)
