Rozhodovat se má co nejblíže občanům, tedy na úrovni obcí nebo krajů vždy, pokud je to možné. To je princip subsidiarity, kterým se řídí všechny orgány EU.
Princip subsidiarity (subsidiaris – latinsky pomocný, podpůrný) je prohloubením myšlenky demokracie a opakem centralismu. Má předejít zbytečné byrokracii a papírování. V Evropské unii se vykládá jako zásada, že EU je oprávněna jednat jen v případě, kdy není možné cíle dosáhnout efektivněji na jiné úrovni, například na národní, v krajích, v obcích.
Princip subsidiarity je jednou ze zásad fungování Unie podle Maastrichtské smlouvy z roku 1992. Lisabonská smlouva posílila navíc úlohu vnitrostátních parlamentů i Soudního dvora EU při sledování dodržování tohoto principu. V případě porušení zásady se může Výbor regionů nebo jednotlivá členská země obrátit na Evropský soudní dvůr, který celou věc přezkoumá a kontroluje tak dodržování tohoto principu.
Další čtení:
Zásada subsidiarity (Evropský parlament)
Princip subsidiarity a jeho pojetí v evropském právu (euractiv.cz)