Demokratičtější, transparentnější a výkonnější Evropská unie. Takový cíl měla Lisabonská smlouva, která je dosud nejnovější dohodou členských zemí.
EuroWIKI
Nevíte, nemůžete si vzpomenout a máte to na jazyku. Nebo jen potřebujete informace rychle a na pár řádcích. Proto pro vás máme malý tahák. Říkáme mu EuroWiki. Na webu Moje Evropa v něm najdete zdroj rychlých informací o hlavních a aktuálních pojmech, které se týkají Evropy. Stačí kliknout na počáteční písmeno toho, co hledáte nebo to prostě zadat do vyhledávače vpravo nahoře. Hned vám řekneme, co potřebujete vědět. A když budete chtít vědět víc, pošleme vás správným směrem. Evropník navíc pořád rozšiřujeme. Můžete nám taky napsat, co vám v EuroWiki chybí a my se na to podíváme.
Návrat Česka do Evropy
Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Stala se součástí Unie ve vlně jejího největšího rozšíření. Vstupu předcházelo referendum, ve němž se souhlasně vyjádřilo 77,3 % hlasujících.
Niceská smlouva
Rozhodovat kvalifikovanou většinou. To byla jedna z věcí, kterou nově do EU zavedla Niceská smlouva. Nově stačil souhlas alespoň 55 % členských států, které zastupují alespoň 62 % obyvatelstva EU. Nemusí tak souhlasit všechny státy, stačí většina.
Občanství EU
Všichni jsme občany EU. Co to ale obnáší? Každý občan členské země má evropské občanství, které pouze doplňuje občanství domovského státu, nenahrazuje ho. Být občanem EU nám dává další důležitá práva, ale i povinnosti.
OLAF
Není žádná novinka, že k nám z Evropy teče spousta peněz (odkaz na web na “Evropské dotace”). A protože těch miliard není málo, vždycky se najde někdo, kdo by je rád získal podvodem.
Politické skupiny v EP
Dělení podle politického názoru, ne podle zájmů zemí. Poslanci Evropského parlamentu netvoří národní delegace, ale zasedají v politických skupinách. Do těch se spojují podle politické příslušnosti a názoru. Politickým skupinám se také říká frakce.
Právní akty EU – doporučení
Nezávazná, nepovinná, navrhující. Stát se doporučením může řídit, ale nemusí. Doporučení, jak postupovat v tom či onom konkrétním případě, může pro konkrétní zemi vydat Rada, Komise nebo Evropská centrální banka.
Právní akty EU – nařízení
Povinné pro všechny. Nařízení je závazné pro členské země, a to v celém rozsahu. Státy si nemohou vybrat jen nějakou část jeho část a nějakou opomenout.
Právní akty EU – rozhodnutí
Povinné pro všechny, kterých se týká. A to kompletně v celém rozsahu. Rozhodnutí Rady nebo Komise může pro konkrétní vybraný stát nebo také pro firmu a občana EU (právnickou i fyzickou osobu) znamenat nové právo nebo povinnost.
Právní akty EU – směrnice
Povinná, ale jen pro vybraný stát. Směrnice vždycky platí jen v jednom, nebo v několika konkrétních členských státech. Určuje ale pouze výsledek. Postup, jak a čím ho má stát dosáhnout, je zcela na něm.
Právní akty EU – stanovisko
Nezávazné vyjádření. Pomocí stanovisek se Evropská unie vyjadřuje k určitým konkrétním situacím. Může je vydat Komise, Rada i Evropský parlament, a také Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor.
Předseda Evropské komise
Hlava Evropské komise, která ji vede, svolává a předsedá zasedáním. Rozhoduje nejen o organizaci Komise, ale přiděluje každému z komisařů a komisařek portfolia a určuje politickou agendu. Zastupuje Komisi na zasedáních Evropské rady, na summitech G7 a G20, a také na summitech se třetími zeměmi.
Předseda Evropské rady
Předseda Evropské rady je takový prezident EU. Zastupuje Evropskou unii ve světě a vede oblast zahraničí a bezpečnosti. Předsedá Radě, má odpovědnost za vedení jejich summitů a spolu s předsedou Komise zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady.
Předseda Evropského parlamentu
Nejvýše postavený politik Evropského parlamentu (EP). Řídí jeho schůze, reprezentuje ho navenek a dohlíží na jeho práci. A také společně s předsedou Rady podepisuje všechny legislativní akty.
Předsednictví Rady EU
Centrum rozhodování, které rotuje. Členské státy EU si předsednictví Rady předávají po 6 měsících podle předem stanoveného pořadí. Předsednická země vede Radu, řídí její zasedání a zastupuje ji při jednáních s Komisí a Evropským parlamentem vždy v intervalu leden-červen a červenec-prosinec.
Primární právo
Taková ústava Evropské unie. Vlastně je to právní základ EU, který se skládá převážně ze zakládajících smluv Unie jako je ESUO, EURATOM, EHS, a především z Maastrichtské smlouvy a jejich novel (Amsterodamská, Nicejská, Lisabonská smlouva).
Princip subsidiarity
Rozhodovat se má co nejblíže občanům, tedy na úrovni obcí nebo krajů vždy, pokud je to možné. To je princip subsidiarity, kterým se řídí všechny orgány EU.
Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D)
Druhá nejsilnější frakce Evropského parlamentu funguje od roku 1953. Sdružuje sociálně-demokratické poslance, současný název má od roku 2009. Její zástupci hájí v Evropském parlamentu tradiční hodnoty sociálního státu, které vycházejí z principů sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství.
Rada Evropské unie
Když dojde na prosazování zájmů členských zemí, Rada Evropské unie je s Evropským parlamentem místem, kde se to děje. Oba orgány schvalují různá rozhodnutí a každý rok také rozpočet Evropské unie.
Římské smlouvy: Smlouvy o EHS a Euratomu
Další krok ke sjednocení Evropy. Tím byly smlouvy o společném trhu (EHS) a o jaderné spolupráci (Euroatom). Smlouvy o Evropském hospodářském společenství a Evropském společenství pro atomovou energii byly podepsány 27. března 1957, v platnost vstoupily v lednu 1958.